|
|
Rozdíly v zapamatování a pochopení antické pověsti přečtené versus uchopené metodami a technikami dramatické výchovy.
Ježková, Kristýna ; Svobodová, Radmila (vedoucí práce) ; Hanyš Holemá, Irena (oponent)
Diplomová práce se zabývá výzkumem, jež porovnává efektivitu a rozdíl dvou protikladných metod užívaných ve školním prostředí. "Metody a techniky dramatické výchovy v kontrastu klasické metody frontální výuky." Cílem této práce je zjistit, zda jednotlivé metody mají vliv, a jak moc rozdílný, pro lepší či horší pochopení a zapamatování dané látky. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se snaží nastínit zadanou problematiku z odborného hlediska, pracuje především s odbornou literaturou. A vytváří tak základ pro praktickou část. Praktická část si nejprve klade výzkumné otázky a volí výzkumné metody. Jako výzkumná metoda je zvolena analýza testů vytvořených na základě odučených lekcí. Východiskem pro praktickou část je kniha "Staré řecké báje a pověsti" od Eduarda Petišky, v níž jsem se zaměřila na jednu konkrétní báji "Trója". Konec praktické části patří zreflektování průběhu lekcí a "poznání", kterého bylo dosaženo díky výzkumu. V závěru bude provedeno shrnutí a vyhodnocení výzkumných otázek.
|
|
|
Politika paměti a nostalgie: dnešní obraz bývalého režimu a Nicolae Ceaușeska na sociálních sítích
Smitková, Klára ; Kocián, Jiří (vedoucí práce) ; Králová, Kateřina (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje vzpomínání a nostalgii na bývalý rumunský komunistický režim a jeho dlouholetého vůdce Nicolae Ceauşeska. Práce nejdříve shrnuje základní důvody, proč došlo k pádu režimu a následně se snaží vykreslit základní vývojovou linku v oblasti vzpomínání na bývalý režim a Nicolae Ceauşeska a zmapovat, jak se nostalgie k režimu v průběhu let vyvíjela a co bylo příčinou jejích proměn. Zároveň definuje faktory, které ovlivnily nárůst nostalgie v průběhu let a její hlavní rysy. V praktické části se práce soustředí na vzpomínání a nostalgii v digitálním prostoru, a to konkrétně na sociálních sítích. Jádrem celé práce je výzkum na Twitteru a Instagramu, kde pomocí analýzy sentimentu a multimodální analýzy autorka analyzuje příspěvky týkající se režimu a Nicolae Ceauşeska a na jejichž základě se snaží určit jejich hlavní charakteristiky a zda vykazují prvky nostalgie. Nakonec se snaží vykreslit obraz, jaký dnes má komunistický režim Nicolae Ceauşeska na sociálních sítích.
|
|
|
Jak se dělá paměť ve veřejnoprávním rozhlase
Novotná, Petra ; Abu Ghosh, Yasar (vedoucí práce) ; Zandlová, Markéta (oponent)
V diplomové práci popisuji proces, ve kterém vznikají jednotlivé díly rozhlasového pořadu Příběhy 20. století, vysvětluji na něm, jaké faktory ovlivňují vzpomínání ve veřejnoprávním médiu a jak vznikají místa paměti v jeho vysílání. Zkoumám, jak jsou natáčena vyprávění lidí, jejichž příběh pak může být v pořadu prezentován, jak k nim jednotliví tazatelé přistupují a jakou motivaci k takovéto činnosti mají. Zabývám se také tím, jak jsou příběhy do pořadu vybírány, jak jsou zpracovávány, kdo se na jejich zpracování podílí i tím, jak je možné, že má k takové činnosti pověření. Součástí diplomové práce je rovněž podrobný popis společenského postavení organizace Post Bellum a jejího stěžejního projektu, sbírky Paměť národa, která je s tvorbou pořadu Příběhy 20. století úzce spojená. V závěru práce se zabývám tím, že toto společenské postavení je jedním z důležitých prvků v procesu tvorby paměti ve veřejnoprávním médiu, který nepřímo ovlivňuje. V diplomové práci se snažím odpovědět také na to, jaký vliv může mít zkoumaný pořad, jako součást institucionalizované vzpomínání a mediální komunikace na sociální paměť.
|
|
|
Reminiscence v pastoraci: využívání vzpomínek a vzpomínání v pastýřské péči o seniory
Fojtů, Daniela ; Janečková, Hana (vedoucí práce) ; Čížková, Hana (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na přítomnost a využívání vzpomínek a vzpomínání v pastýřské péči o seniory v prostředí Českobratrské církve evangelické. Práce si klade za cíl zjistit, jakými způsoby je reminiscence v pastýřské péči o seniory přítomna, v jakých situacích, za jakým účelem a pomocí jakých nástrojů jsou vzpomínky a vzpomínání v pastýřské péči využívány. Práce je členěna do dvou hlavních částí. První část práce nastiňuje teoretický základ. Vymezuje hlavní souvislosti a definuje základní pojmy. Dále popisuje oblast pastýřské péče o seniory, přibližuje reminiscenci jako metodu a nastiňuje průsečíky těchto dvou oblastí. Druhá, praktická část práce si klade za cíl pomocí kvalitativního přístupu metodou polo-strukturovaných rozhovorů s faráři odpovědět na základní výzkumnou otázku, týkající se role reminiscence na poli pastýřské péče o seniory.
|
|
|
Rozdíly v zapamatování a pochopení antické pověsti přečtené versus uchopené metodami a technikami dramatické výchovy.
Ježková, Kristýna ; Svobodová, Radmila (vedoucí práce) ; Hanyš Holemá, Irena (oponent)
Diplomová práce se zabývá výzkumem, jež porovnává efektivitu a rozdíl dvou protikladných metod užívaných ve školním prostředí. "Metody a techniky dramatické výchovy v kontrastu klasické metody frontální výuky." Cílem této práce je zjistit, zda jednotlivé metody mají vliv, a jak moc rozdílný, pro lepší či horší pochopení a zapamatování dané látky. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se snaží nastínit zadanou problematiku z odborného hlediska, pracuje především s odbornou literaturou. A vytváří tak základ pro praktickou část. Praktická část si nejprve klade výzkumné otázky a volí výzkumné metody. Jako výzkumná metoda je zvolena analýza testů vytvořených na základě odučených lekcí. Východiskem pro praktickou část je kniha "Staré řecké báje a pověsti" od Eduarda Petišky, v níž jsem se zaměřila na jednu konkrétní báji "Trója". Konec praktické části patří zreflektování průběhu lekcí a "poznání", kterého bylo dosaženo díky výzkumu. V závěru bude provedeno shrnutí a vyhodnocení výzkumných otázek.
|
|
|
Soundtrack of your life: Vzpomínání v hudebním baru Woodstock
Vopička, Jan ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Seidlová, Veronika (oponent)
Tato práce tematicky spadá do druhého dílu knihy připravované doc. Jurkovou Pražské hudební světy, která věnuje modalitám vzpomínání. Tato práce se zabývá jedním z těchto módů, kterým je hudba jako médium vzpomínání. Jde o případovou studii, která zkoumá vzpomínání úzké skupiny lidí, která se kolem roku 2003 utvořila v pražském hudebním baru Woodstock. Centrálním pojítkem této skupiny, či termínem Thomase Turina, kulturní kohorty, byla západní populární hudba šedesátých let dvacátého století a bar, kde se tato skupina pravidelně scházela. Práce zkoumá, jak se členové dnes, kdy bar prošel řadou změn, ohlíží nazpět a sleduje dvě roviny, které jejich vzpomínky propojují, a to, jakou roli v nich hraje hudba. Za prvé jde o vzpomínky jednotlivců na dobu, kdy objevovali hudbu 60. let, a za druhé na "zlatou dobu" baru v jeho počátcích. Podstatné je rozlišení mezi dvěma způsoby, kterými se lze obracet k minulosti skrze hudbu - revival, který je aktivistický a nostalgie, která je pasivní. Teoreticky se tato práce mimo klasický třísložkový model hudební antropologie Alana Merriama music as culture opírá o koncept Maurice Halbwachse kolektivní paměti. Odklání se ovšem od radikálního halbwachsovského anti-individualismu a s ohledem na současnější koncepty kolektivní paměti sleduje i individuálních rovinu...
|
|
|
Úmyslné a neúmyslné fabulace v orálně-historických výpovědích
Minářová, Markéta ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Diplomová práce se bude zabývat tématem, které má za cíl analyzovat výpovědi narátorů z pohledu vědecké psychoanalýzy. Práce se zaměří také na paměť, která stojí u zrodu lidských myšlenek a případné fabulace. Nebude se zabývat pouze striktně danými lžemi, ale také zapomínáním, které stojí za upravováním či nechtěným přikrašlováním pravdy. Diplomová práce se bude snažit docílit toho, do jaké míry je paměť zodpovědná za nepřesnost informací a jak chápat lež, která byla vyřčena za plného vědomí a s jasným úmyslem fabulovat a skrýt skutečnou minulost.
|
|
|
Jak se dělá paměť ve veřejnoprávním rozhlase
Novotná, Petra ; Abu Ghosh, Yasar (vedoucí práce) ; Zandlová, Markéta (oponent)
V diplomové práci popisuji proces, ve kterém vznikají jednotlivé díly rozhlasového pořadu Příběhy 20. století, vysvětluji na něm, jaké faktory ovlivňují vzpomínání ve veřejnoprávním médiu a jak vznikají místa paměti v jeho vysílání. Zkoumám, jak jsou natáčena vyprávění lidí, jejichž příběh pak může být v pořadu prezentován, jak k nim jednotliví tazatelé přistupují a jakou motivaci k takovéto činnosti mají. Zabývám se také tím, jak jsou příběhy do pořadu vybírány, jak jsou zpracovávány, kdo se na jejich zpracování podílí i tím, jak je možné, že má k takové činnosti pověření. Součástí diplomové práce je rovněž podrobný popis společenského postavení organizace Post Bellum a jejího stěžejního projektu, sbírky Paměť národa, která je s tvorbou pořadu Příběhy 20. století úzce spojená. V závěru práce se zabývám tím, že toto společenské postavení je jedním z důležitých prvků v procesu tvorby paměti ve veřejnoprávním médiu, který nepřímo ovlivňuje. V diplomové práci se snažím odpovědět také na to, jaký vliv může mít zkoumaný pořad, jako součást institucionalizované vzpomínání a mediální komunikace na sociální paměť.
|
|
|
Vzpomínání na Easter Rising
Reiterová, Martina ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
4 Abstrakt Předložená bakalářská práce se zabývá tématem oficiální politiky vzpomínání na Velikonoční povstání v Irsku z roku 1916. Pozornost se zaměřuje na politické představitele Irského svobodného státu a Irské republiky mezi lety 1922 a 2006. Hlavní zřetel je kladen na jejich postoj vůči komemoracím Velikonočního povstání. Při zpracování se autorka opírá především o sekundární anglofonní literaturu, která je doplněna některými primárními prameny v podobě politických dokumentů či dobových videí. K jejich analýze je užito konceptu tzv. kolektivní paměti, konkrétně metody míst paměti od Pierra Nory. V práci jsou popsány základní faktory ovlivňující postoj oficiálních představitelů irského státu vůči velikonočním komemoracím. Současně jsou zde vylíčeny jejich zásahy a nástroje k ovlivnění komemoračních praktik obyvatel. Klíčová slova Velikonoční povstání, Dublin, komemorace, Irská republika, Irský svobodný stát, památník, vzpomínání, 1916
|
|
|
Celotáborová hra jako prostředek pro získání určitých vědomostí a dovedností dětí
Horálková, Pavla ; Valenta, Josef (vedoucí práce) ; Pelikán, Jiří (oponent)
Předkládaná diplomová práce nese název Celotáborová hra jako prostředek pro získání určitých vědomostí a dovedností dětí. Věnuje se tvorbě celotáborové hry jako výplni letního dětského tábora. Zaměřuje se zejména na vzdělávací prvky a nácvik sociálních dovedností při absolvování této hry. Práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část se zabývá teorií celotáborových her. Věnuje se také motivaci, která je důležitá pro možné zapamatování fakt. Rozebírá hry, které jsou nedílnou součástí celotáborových her a v neposlední řadě se dotýká problematiky učení. Empirická část je složena z několika částí. První část je zaměřena na samotný popis celotáborové hry na téma "Stroj času", která byla realizována na dětském táboře, organizovaném občanským sdružením STROM, P.B.m., v roce 2010. Další část se věnuje didaktickému testu a jeho vyhodnocení. Tento test byl dán dětem ve třech etapách - v průběhu tábora, měsíc po táboře a 6 měsíců po táboře. Poslední část je zaměřena na sociální dovednosti a předkládá ukázky her, které slouží právě k rozvíjení sociálních dovedností. Hlavním cílem práce bylo zjistit, zda je možné zapamatovat si konkrétní fakta prostřednictvím celotáborové hry. KLÍČOVÁ SLOVA Celotáborová hra Zapamatování Učení Didaktický test Hry Sociální dovednosti
|
host ::
RSS.